Prohlídku začnete před hlavním vchodem Katedrály Nanebevzetí Panny Marie, za zpěvu gregoriánského chorálu budete uvedeni do mystického prostoru nestarší katedrály ve Střední Evropě a seznámeni s více jak tisíciletou historií tohoto místa. Ve druhé části večera sestoupíte do hrobu, kde očekávájí vzkříšení ostatky více než 40.000 lidí, tedy do Kostnice. Na závěr vám v horní kapli Kostnice pan varhaník zahraje na vzácný barokní portativ.

Vstupné: 195,- Kč, děti do 15 let zdarma, kapacita představení 80 míst

Začátky představení ve 20 hodin. Kontakt na produkci a rezervace: arnet@sedlec.info, www.ic.sedlec.info

Termíny představení – pondělky : 4.7., 11.7., 18.7., 25.7., 1.8., 8.8., 15.8., 22.8., 29.8., 5.9., 12.9., 19.9.2011

Založení cisterciáckého kláštera v Sedlci
Sedlecký klášter byl založený v roce 1142 na pozemcích velmože Miroslava, pravděpodobně příslušníka družiny českého knížete Vladislava II. Byl  to první cisterciácký klášter založený v českých zemích.
Nejvýraznější sedlecký opat v období středověku byl Heidenreich (1282 -1320), v době jeho působení klášter prošel obdobím největšího rozkvětu. Heidenreich se stal důvěrným rádcem, předním dvořanem a diplomatem a dokonce i osobním přítelem krále Václava II.

Stavba katedrály a její zničení
V závěru 13. století se také rozvíjela stavební činnost sedleckého kláštera. V té době se začal stavět nový konventní kostel, katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, která je první stavbou katedrálního typu nejen na našem území, ale i ve velké části střední Evropy. V roce 1421 husité vypálili klášter, chrám byl zničen a pozemkový majetek kláštera rozchvácen.

Opat Snopek a barokní obnova katedrály
V roce 1685 se stal sedleckým opatem energický řeholník Jindřich Snopek, který je právem zván obnovitelem a druhým zakladatelem kláštera. Snopkovým záměrem bylo obnovit zaniklou a jen v rozvalinách tušenou nádheru kláštera, zejména jeho konventního chrámu v duchu opata Heidenrecha. Za tím účelem povolal nejprve pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera, který započal s obnovou kláštera a stabilizací ruin vyhořelého katedrály. Před začátkem stavební sezóny v roce 1703 vystřídal Bayera mladý pražský architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichl. Aichl spolu se Snopkem vypracovali koncept obnovy katedrály v duchu gotiky, ale zároveň využili nové konstrukční možnosti barokní architektury. Opat Snopek se sice dokončení díla a vysvěcení katedrály nedožil, zemřel  18. července roku 1709, ale v  souladu s jeho představami a v duchu středověké tradice místa se  v Sedlci podařilo poprvé formulovat barokní historizující sloh, kterým vyjádřil trvalou kontinuitu katolické tradice. Později, na počátku 20. století, byl tento Santiniho (a Snopkův) sloh označen historikem umění Z. Wirthem, jako barokní gotika a stal se specificky českým fenoménem.

Současnost
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci byla v letech 2001 – 2008 zařazena do programu Záchrany architektonického dědictví MK ČR, do záchrany bylo během sedmi let investováno více než 70 mil. Kč. V roce 2008 zde byl úspěšně dokončen mutidisciplionární průzkum katedrály, který přinesl zásadní a dosud neznámé informace o předchůdci gotické katedrály – o románském konventním kostele a pohřebišti, které jej obklopovalo a také o způsobu založení a charakteru základového zdiva gotické katedrály.
V roce 2009 slaví Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci výročí 300 let od znovu vysvěcení po dokončení barokní „Santiniho“ přestavby v roce 1709.

Dnešní Kostnice vznikla z kaple rozsáhlého hřbitova. Po jeho zrušení byly kosti shromážděny a později vyskládány právě v této kapli. Zde při svíčkách končí prohlídka sedleckého areálu pohledem na výzdobu z pozůstatků zhruba 40 tisíc lidí z doby velkého moru husitských válek.